Země na talíři 2016

Lidská aktivita nikdy neměla takový vliv na Zemi, jako je tomu dnes. Často slýcháme o stále se zvyšující ekologické stopě každého jedince - energické, emisní či vodní - a o potřebě ji do budoucnosti minimalizovat. Ale co kdyby byly naše stopy a lidské působení naopak prospěšné? Právě tato myšlenka je základem a předpokladem permakultury - koncepce permanentní kultury. Jde o takový přístup k zemědělství, který usiluje o trvalou udržitelnost. Film Inhabit: Krajina permakultury se v řadě rozhovorů noří do hloubky praktik permakultury a představuje ji jako řešení v prostředí venkova, v příměstských oblastech i ve městech.

Mou vášní jsou lidé a příroda. Obojí je součástí zahrady. Učím lidi v zahradě tvořit design jejich života tak, aby byl v souladu s přírodou

Zemědělské půdy každým dnem ubývá, stává se vzácnější a cennější. Od té doby, co se obchod se zemědělskou půdou stal žádaným segmentem, farmáři po celém světě ztrácejí půdu ve prospěch mezinárodních zemědělských podniků a investorů. To se týká třeba i plantáží palmového oleje. Nový vizuálně působivý snímek Ukradená zem režiséra Kurta Langbeina divákům odkrývá problematiku záborů půdy, která není fenoménem jen v Asii a v Africe, ale i v Evropě. Film dává hlas širokému spektru zainteresovaných lidí - zástupcům malých, středních a velkých zemědělských podniků, místním i mezinárodním aktivistům, politikům, investorům i místním komunitám. Jaká je síla peněz v porovnání s důstojností a hodnotou lidského života, jakou roli v zemědělském byznysu hraje EU a jakou agrobyznys?

Alena Malíková je ekoporadkyně se specializací na biopotraviny a vztah mezi ekozemědělcem a spotřebitelem. Je také iniciátorkou a organizátorkou projektu Komunitou podporované zemědělství v Příboře a spoluorganizátorkou aktivit pod názvem „Příbor v pohybu“.

Odvážný a informacemi nabitý investigativní snímek Brzy i na vašem talíři (dohodou či násilím) rozkrývá citlivá fakta o herbicidu glyfosátu i o geneticky modifikovaných plodinách. O zákazu používání oblíbeného Roundupu, herbicidu obsahujícím glyfosát, se mluví i v EU kvůli možné rakovinotvornosti. Uznávaný žurnalista a režisér Paul Moreira se během natáčení rozhodně nedržel zpátky. Navštívil a dotazoval se v řadě velkých agrochemických společností, včetně ústředí velkého nadnárodního koncernu Monsanto. Transgenní plodiny hluboce ovlivnily výrobní způsoby ve světovém zemědělském sektoru. Průměrné výnosy pěstovaných plodin se zvýšily, ale za jakou cenu? To je otázka, na kterou se tento vzrušující dokument, který nás zavede do argentinské pampy i do sídel bruselských lobbistů, snaží odpovědět.

MUDr. Miroslav Šuta (* 1969 Chomutov) je český lékař, expert v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví a ekologický publicista.

Jsou vášniví, vizionářští a inspirativní. Olga, André, Remi, a Guisseppe se nadobro rozloučili s praktikami konvenčního zemědělství a prosazují radikálně odlišnou vizi tohoto klíčového řemesla. Snímek Tváře změny sleduje jejich příběh od Evropy až po Afriku a nabízí podívanou plnou pozitivních emocí, udržitelných zemědělských postupů a netradičních alternativ. Hrdinové filmu zkracují distribuční řetězec, zpřetrhávají závislost na dodavatelích i na dotacích, pracují odpovědně vůči přírodě, a přesto produkují ve velkém. Všichni čtyři pevně věří, že jejich způsob výroby dokáže uspokojit rostoucí poptávku po jídle a zajistit potravinovou bezpečnost. Naivní ideál nebo začátek zelené revoluce?

Alena Malíková je ekoporadkyně se specializací na biopotraviny a vztah mezi ekozemědělcem a spotřebitelem. Je také iniciátorkou a organizátorkou projektu Komunitou podporované zemědělství v Příboře a spoluorganizátorkou aktivit pod názvem „Příbor v pohybu“.

(bus Fryšták-Lukov 8h43-8h50, sraz v Lukově v 9h30) nutná rezervace předem na mailu minkaknedlova@gmail.com, počet míst je omezen, vstupné 50,-/dospělý, 30,-/dítě – ochutnávka produktů, dojení koz, prohlídka farmy, možnost nákupu

Sklenička čerstvého pomerančového džusu po ránu je pro mnohé z nás symbolem výborného začátku dne. Tento lahodný nápoj je oblíbený všude na světě, Francii nevyjímaje. Dokumentární snímek režisérky Meriem Lay si klade otázku, zda se za televizními reklamami, zachycujícími zemědělce doslova pusinkující své sluncem políbené pomeranče, neskrývá ve skutečnosti mnohem trpčí realita. Věnuje se otázce zdraví, náročnosti manuální práce i metodám intenzivního zemědělství nebo používání pesticidů během produkce. Lisované, koncentrované, zmrazené, rehydratované… Snímek se nás ptá, jaká je skutečná chuť pomerančů a pomerančového džusu po ujetí 12 000 kilometrů.

Francouzský dokumentární snímek se nás ptá: Maji být osiva obchodovatelnou komoditou, nebo spíš životně důležitým přírodním zdrojem jako je voda, kterou pijeme, či vzduch, který dýcháme, a který má být sdílený ve prospěch celého lidstva? Film ukazuje, že semena jsou nedílnou součástí stabilní potravinové produkce, přesto zemědělci ztrácejí nárok na uchovávání a setí svých vlastních. V Evropě se aktuálně připravují přísnější pravidla pro používání zemědělského osiva. Ta se snaží ovlivnit i mocní hráči z agrárních megakorporací, které ovládají více než polovinu trhu. Napříč Indií, Francií, dokonce i polárním kruhem, dokumentární snímek Válka osiv odhaluje tichou, neznámou a nebezpečnou válku, jejíž výsledek může být pro naší potravinovou bezpečnost i nezávislost rozhodující.